Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D.

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D.

Světová zdravotnická organizace zařazuje autoimunitní onemocnění mezi deset nejčastějších příčin úmrtí. Podle „hygienické hypotézy“ může být nárůst autoimunitních onemocnění způsoben nedostatečným vystavením organismu infekčním činitelům (bakteriím a virům) v raném dětství. Je tedy možné, že nám bakterie či viry pomáhají zabránit vzniku těchto onemocnění? Tuto otázku si položil Matouš Vobořil a jeho kolegové působící pod vedením Dominika Filippa na Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Studie se týká funkce receptorových molekul „Toll“ (německy „skvělý“), které mají za sebou bohatou historii objevů, za které byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Díky nim buňky rozpoznají přítomnost rozličných mikroorganismů. Bakterie, kvasinky a viry jsou přirozenou součástí povrchu těla člověka, sliznic dýchacího traktu a střev. Člověku za normálních okolností nijak neškodí a naopak, jejich interakce s Toll receptory může pomáhat tím, že pozitivně ovlivňují mnoho fyziologických procesů včetně těch imunologických.

Je známé, že většina autoimunitních chorob, jako například diabetes („cukrovka“) prvního typu, je způsobena útokem vlastního imunitního systému na zdravé buňky těla. Hlavními viníky toho útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním. Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů. Tento školící proces je řízen převážně epitelovými buňkami, které sídlí ve vnitřních oblastech brzlíku a jejichž poruchy vedou k rozvoji závažných autoimunitních onemocnění.

S využitím myších modelů se vědeckému týmu podařilo prokázat, že tyto brzlíkové epitelové „školící“ buňky mají na svém povrchu právě receptory rodiny Toll. Cílené odstranění těchto receptorů pouze na „školících“ buňkách v brzlíku způsobilo vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a cukrovky prvního typu. Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla naopak k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. Popsání těchto nových obranných mechanismů, které je možno spouštět přírodními či synteticky připravenými mikrobiálními produkty, tak nese slibný terapeutický potenciál s ohledem na prevenci autoimunitních onemocnění.

Zpět na přehled vítězů

Hlavičkiáda
Na tomto webu používáme soubory cookies, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.